Včelařská konference

"Ano,potvrzuji J.B. že vysypání trubčic / asi záleží na tom,jak staré ty trubčice jsou,dožívají se vyššího věku nežli normální včely / je pitomost na entou,v minulosti jsem se taky o to několikrát snažil,ometl jsem je do trávy nejméně 50m daleko a stejně to odnesla vedlejší matka,buď vlevo či vpravo. Tak jsem od toho už dávno upustil,když máte více včel,tak to přijde samo,přirovnal bych to ke gajům,či lesbám,ti se také nedají napravit ať děláte co děláte,takže bez milosti vysířit a máte po starosti,ahoj..."

Když jsem vytřepával trubčice do trávy já, žádnou likvidaci matky jsem nezaznamenal. Teorie je taková, že pokud má úl dobře hlídané česno, tudíž spíš menší, trubčice se do něho buď nedostanou nebo skrz vícenásobné pokusy se do takových úlů dostat absolvují takový šok, že až se jim to povede, v cizím úlu se přestanou chovat jako trubčice. ( Nebo dostanou cejch cizích včel ve včelstvu, které mohou pro to včelstvo létat ven a donášet zásoby nebo třeba uvnitř čistit plást nebo strážit česno, ale do přímého kontaktu s matkou, aby ji mohly případně zlikvidovat, se nikdy už nedostanou. )
To odpovídá i poměrně spolehlivému způsobu nápravy trubcokladného včelstva, kdy se z úlu vyberou všechny plásty, vymetou všechny původní včely, úl se vyčistí, oškrábe zevnit, klidně i opálí, u nástavků vymění nástavky za jiné...., zavře se česno a do úlu hned k česnu se vloží životaschopný oddělek s matkou. Česno se pak otevře na šířku 1 včely, případně se ještě průchod do česna ztiží travou nebo klacíky a obsah trubcokladného úlu se potom vysype do trávy. Zalétané létavky trubcokladného včelstva potom se musí zpátky do úlu prodrat a v úlu najdou potom cizí včelstvo s cizí vůní, to má způsobit šok, kterým potom takové zalétané včely ztratí choutky zlikvidovat matku toho oddělku a začnou fungovat jen jako létavky toho oddělku. Tím ho posílí a urychlí jeho rozvoj.
Předpokládám, že pokud se vytřepané létavky z trubčic pokusí dostat do cizího včelstva a to včelstvo má široce otevřené nehlídané česno, přes které se dostanou napoprvé, tak tyto včely si zachovají choutky trubčic a pokusí se proniknout k matce toho včelstva a zabít ji.
Já jinak používám k řekněme konsolidaci trubcokladného včelstva plod. Mladý plod přidávám cca 1 rámek týdně, nejpozději při třetím rámku trubčice přestanou být trubčice a na plodu založí matečníky a z nich odchovají zdárně matku.

Je to ale o tom, že to trubcokladné včelstvo musí být tak silné, aby přežilo 2 - 3 týdny do doby, než narazí na plodu matečníky a potom další cca měsíc, než se plod nové matky začne líhnout. Jinak jsou investice v podobě plodu, času a případně i pokrmování vyhozeny oknem. Včelstvo je pak výhodnější rovnou vytřepat do trávy.
Víceméně to platí i pro předchozí případ přidání oddělku, původní trubčí včelstvo musí mít dostatek včel létavek, aby znatelně posílily oddělek, stejně nebo víc, než kolik létá létavek pro oddělek na původním místě. Většina původních létavek totiž za oddělkem do nového úlu nepůjde, takže pokud by mělo trubčí včelstvo znatelně méně létavek, vývoj oddělku se zpomalí a včelař je na tom potom hůře než kdyby s oddělkem nepohnul a trubčí včely zase jen vytřepal do trávy......

Fakt je ale, že zas tak moc velké zkušenosti s trubčími včelstvy nemám. Jen z toho, že občas, jednou za nějaké roky nějaké trubčí včelstvo v různém stupni rozvoje trubčic objevím....

Takže moje rada je zhodnotit sílu trubčic, jestlí stojí za to je napravovat a jestli vůbec ty trubcokladné včely v dostatečném počtu přežijí dobu, než se nová matka chytne a rozploduje ( co třeba využít slabý oddělek s nedávno vylíhlou kladoucí matkou, který by stejně mohl být snadno zničen už v červenci po ukončení snůšky loupeží? ).
A pokud stojí za to, tak napravovat, pokud ne, vytřepat do trávy , vyčistit úly, zpracovat plásty.....